2.ELLESMÉRA
2.ELLESMÉRA
Rozlétly se dveře a v nich Eragon v ruce s Brisingrem. Safira vletěla dovnitř až málem prorazila stěnu. Málem jsem se válela smíchy na zemi. Brom s Eragonem nevěděli o co jde že se tak směju.
..Sale jsi v pořádku?¨ zeptal se Eragon.
..Jasně.¨ ještě se smějíc.
..Sale … Sale … To jméno mi něco připomíná. Jak se jmenuješ celým jménem?¨
..Sarah a dál nevím.¨
..Nevíš nebo nechceš říct?¨
..Nevím jedíné co vím je to že moje rodina by mohla být tady.¨
..Zajmavé a jak je poznáš?¨
..Co já vím a nevyptávej se mě tak nemám to ráda.¨
..Zítra tě začnu cvičit.¨
..Těš se holčičko.¨
..Kdo je u tebe holčička?! Nevyspělče.¨ hádali jsme se jak … - raději nedopisovat. Kdyby nebylo Broma tak by jsme to při nejmenším vydrželi až do rána.
..Nehádejte se! Podejte si ruce!¨
..Ani mě nehne s ní ne.¨
..Nápodobně.¨
..Skvélé!¨
..Skvělé!¨
..Dobře!¨
..Fajn!¨
..Fajn!¨
..TICHO A PODEJTE SI RUCE!¨ zamumlal cosi ve starodávněm jazyce a Eragon i já jsmeztuhli. Podali jsme si ruce.
..Jelikož by jste se hádali zůstanete takto … mluvit budu já...¨
..Jeden malý detail. Probereme to potom až se převléknu.¨
..Na tebe to neplatí?¨
..Ale jo, jen když se dostatečně soustředíš. Tak co kdyby jste na mě počkali v jídelně?¨
..Dobře.¨ odpověděl Brom a táhl sebou Eragona.
..Dobře.¨
..Dobře.¨
..Dobře.¨
..Dobře.¨ a začínal se usmívat.
..Dobře.¨
..Ty nikdy nebudeš potichu kdyj jde o poslední slovo, co?¨
..Ne.¨
..Dobře.¨
..Dobře.¨
..Dobře.¨ vytáhl Eragona ze dveří a zavřel.
..Dobře.¨ řekla jsem potichu.
..Tak já jdu taky.¨
..Nemusíš jestli nechceš.¨
..Tak fajn. Zaměřím se na Ameho.¨
..OK.¨ hodila jsem na sebe spodní prádlo kalhoty a tuniku. Za 5 minut jsem byla v jídelně.
..Jsi rychlá.¨ usmíval se Brom.
..Já vím.¨
..Proboha.¨ zasténal Eragon.
..Ty jsi věřící?¨
..Sale … Eragone co se děje?¨
..Já vím – to mi leze krkem. Nic jinýho neříká.¨
..Zajmavé.¨
..Já vím.¨ řekla jsem ledově klidným hlasem.
..Sale nech toho.¨
..Proč?¨
..Chováš se jako malé dítě.¨
..Dobře.¨
..Skvělé …¨ Brom hovořil skoro celou noc. Při príchodu do Ellesméry jsem byla vyšťavená. Teď když jsem Co byla něco okolo 10 hodin jsem v sobě znovu pociťovala energii a zapměla jsem na únavu.
Někdo zaklepal na dveře. Seběhla jsem dolu po schodech a otevřela dveře.
..Královna Islanzadí vás žádá aby jste se dostavili do síně.¨
..Sakra … to nemůže počkat?! … Omlouvám se dostavíme se co nejrychleji.¨ ten elf co to vyřizovsl byl zděšen a odkráčel pryč. Doběhla jsem do jídelny ještě s tácem v rukách.
..Slyšeli jste ne? Tak si vemte něco k jídlu a jdeme.¨ vzala jsem si hrozna .
..Podle odpovědi se tam moc těšíš.¨
..Umírám touhou...¨
..Stejně by jsi tam musela.¨ Brom si stoupl přede mě. Hleděli jsme si do očí- zvedl ruku a odendal mi pramen vlasů z obličeje. Instinktivně jsem přimhouřila oči.
..CO se děje? Snad se nebojíš?¨
..Ne … Safi můžeš sebou vzít toho vzteklouna?¨ ta zavrčela na souhlas . Slyšeli jsme dupot a pak ticho. Brom a já jsme na sebe pořád civěli.
..Tak jdete nebo ne?¨ zeptal se Eragon s plnou pusou.
..S plnou pusou se nemluví.¨ otočila jsem se a šla ke dveřím. Oba šli za mnou. Safi na nás čekala pár metrů od našich domů. Do té síně jsme došli za pár minut Ellesméra mi doslova vzala dech. Cítila jsem na sobě pohledy ostatních. Vešla jsem do síně s Amem v náručí. Byl starý něco okolo 2 týdnů a vážil skoro 10 kg. Položila jsem ho na zem a on šel poslušně vedle. Na trůnu seděla žena … Islanzadí. Brom s Eragonem šli také vedle mě. Nastejno jsme se uklonili a slušně pozdravili. Pořádně si mě pohledem přeměřila.
..Vidím že má na tebe vliv pobyt zde. Jak se jmenuješ nová dračí jezdkyně?¨
..Moje jméno je Sale. A vliv na mě má nejen pobyt v Ellesméře, ale i můj drak, královno.¨
..Prý se nebojíš říci svůj názor.¨
..Nač se bát toho co si sama myslím? Jsou přece horší věci než myšlenky a to jsou činy.¨
..Zajmavé jsi dost odvážná a máš pravdu. Budeš mít dostatek odvahy i v boji?¨
..Proto mě sem Ametyst dostal. Očekává se to ode mě.¨
..A chcěš to ty, pomoct nám v boji?¨
..Vám nebo spojencům? Chcete abych vám přísahala věrnost? Když to udělám budu muset přísahat všem. Budu mít svázané ruce a nebudu svobodná pořád se budu muset ptát a to já nikdy nepřekousnu. Pokud vám nestačí moje přítomnost nemá cenu tady být.¨ všichni n mě čuměli jak tele na nový vrata. V síni bylo hrobové ticho. Být zima tak je to tady jak v márnici. Islanzadí byla rudá … Ze by to byl tygl? No jo no to se stává. Stála jsem na místě s rukama složenýma na břiše. Čekala jsem na její rozsudek.
..Jen jeden člověk, kterému toto prošlo byl tady v Ellesméře. Byla to žena. Kdybys byla z tohoto světa byla by to tvoje matka, bez pochyb.¨
..Záleží na tom kdou jsou moji rodiče? Mohou být odsud i nemusí stejně tak jako ti Vaši.¨
..Královno …¨ vmísil se do rozhovoru Brom ..Snad nemyslíte Selenu?¨
..Ano myslím.¨
..Ona přišla od jinud.¨ a ukázal na mě. Konverzace vzala jiný spád. Ani jsme se nedostali k následkům mého jednání. Byl konec a Brom byl mírně znechucen.
..Sale tobě to bylo prominuto. I když je to podle Broma nesmysl. Věřím že je to pravda.¨
..Pokud se nemýlíš, královno. Kdo je potom můj otec … Je tolik možností.¨
..To ano, buď jsi dcerou zrádce a nebo toho kdo zabil posledního draka. ¨
..Ať už je to tak či tak. TeĎ je důležité něco jiného. Na to zbyde čas potom.¨ dál už nikdo nic neřekl. Můj a Eragonův dům se změnil. Mez i domu vznikl tunela s jedním pokojem. Arya tam na nás čekala.
..Tohle bude lepší když vás bude Brom cvičit.¨
..Nás?¨
..Nediv se Eragone, neuškodí ti to.¨
..Moudrá slova Aryo. Tolik času uplynulo co jsem tě viděl naposledy.¨
..Moc jsi se nezměnil vypadáš mladší.¨
..Safira má léčivé učinky.¨
..Díky za draky. Vítej zpátky jako že tě stráže neviděli?¨
..Děkuji. Elfové asi ztratili za ta léta ostražitost. A navíc se zabývali řešením nastávajícíchu událostí.¨
..Někteří možná ano, ale co Anfouglith?¨
..Kdyžtak nerada ruším, ale jdu se projít.¨
..Radil bych ti abys se vyspala.¨
..Říkám en mám svoji hlavu.¨ začala jsem odcházet.
..Mám vzbudit Ameho?¨
..Ne Safi, dej ho do pokoje.¨
..Dobře.¨
..Díky, jsi nejklepší drak jakého znám – dračice.¨
..Lichotíš mi.¨
Moje tělo získávalo z okolí hodně energie tak jsem zvolila běh. Vzduch byl svěží a vznášela se v něm vůně jehličnatých stromů a lesního kvítí. Neběžela jsem moc rychle. Zadívala jsem se na malá elfátka. Nevšimla jsem si kořenů. Které tvořili schod. Padala jsem přímo na ústa. Zachytil mě elf. Měl na sobě tmavě modrou srst a stejně zbarvenou kůži. Nádherně zářivý chrup mě oslnil. Nejvíc mě fascinovaly špičáky.
..Lidé neumějí behat. Jsem …¨
..Blödhgarm, já vím. Lidé běhat umí, ale nesmí se jim teda nám nic plést pod nohy.¨
..Aha. Ty jsi dračí jezdkyně myslel jsem že máte jména.¨ mysleti znamená …
..Máme, ale nechlubíme se s nimi.¨
..A řekneš mi to svoje?¨
..Sale, modrý vlku.¨
..Chtěl jsem ti nahnat hrůzu.¨
..Nepovedlo se- Jest-li mě ale budeš ohrožovat tak mám draka a nebojím se ho použít.¨
..To mi doopravdy nahání strach.¨ začal se usmívat, ale snažil se mít vážnou tvář.
..Tak mě můžeš pustit.¨ držel mě za boky a já myslela že je stejně vysoký jako já.
..Pro jistotu tě raději postavím na zem.¨
..No to by chtělo.¨
..Jsi si jistá že ot zvládneš?¨
..Naprosto ještě musím obejít celou Ellesméru.¨
..Raději půjdu s tebou. Bude to bezpečnější.¨
..Pro mě nebo pro tebe?¨ jen vycenil svoje špičáky. Dal ajsem se do běhu. Dorazili jsme na mýtinu.
..TO taky patří k Ellesméře?¨
..Jen něco.¨
..Jasně chápu.¨
..Ani nejsi moc zadýchaná na ...člověka.¨
..Nad čím jsi tak dlouho přemýšlel?¨
..Nad ničím.¨
..Aha OK.¨
..Co tám myslíš?¨
..Nic.¨ začala jsem se k němu přibližovat. Po chvíli mu to došlo. Bystrý elf, ale na mě krátkej. Místo toho abych ho políbila jsem mu foukla na krk. Srst na zádech se mu naježila. Bohužel elf je elf a tak jsem nestihal utéct dostatečně daleko a hned mi byl v patách.
..Tak ty takhle.¨
..A co jsi čekal? Nemáš být náhodou s Vardeny?¨
..Jsem tam kde je Eragon. Možná teď budu chodit tam kde jseš ty.¨
..Kontrola?¨ pomalu jsem sýpala.
..Něco na ten způsob, ale mi pomáháme tím že …¨
..Já vím.¨
..CO tedy nevíš?¨
Zastavila jsem se a trochu se vydýchala.
..Nevím. Třeba to kdo je můj otec a jest-li je má matka Selena.¨
..Páni.¨
..Ale nevím co si mám počít.¨ najednou jsem klečela na zemi a Blödhgarm mě zvedal.
..Odnesu tě. Potřebuješ si odpočinout.¨
..Nic nepotřebuju. Je to jen dočasné.¨
..Fajn tak tě vléčím.¨
..Ne! Zapoměň na to. Jsou jiní kteří potřebují tvou pomoc. Mě nech napokoji.¨
..Momentálně jsi to ty, která potřebuje pomoc.¨
..Fajn.¨
..Skvělé.¨
..Fajn.¨
..Fajn.¨
..Fajn.¨
..Fajn.¨
..Fajn.¨
..Ty musíš mít poslední slovo?¨
..Ne je mi to šumák.¨
..Kam na ty výrazy chodíš?¨
..To je: 1.život 2.život úplně jinde než tady 3.ty to nepochopíš. Milý modrý vlku.¨
..Už jsem tady. Donesu tě nahoru.¨
..Ani náhotdou to zvládnu sama když jsi mě donesl až sem.¨
..Mohla jsi protestovat.¨
..Tak mě pusť teď hned!¨ spadla jsem do něčeho měkkého. Ha postel.
..Rád jsem posloužil chceš ještě ukolébavku?¨
..Vypadni hned!¨ jupí kouzla se projevily ve správný čas. Už je pryč. Jen co klaply dveře znova se otevíraly.¨
..Co chceš.¨ řekla jsem unaveně.
..Chtěl jsem ti pomoct. Vidím že máš to stejné co Eragon.¨
..Aha to jsi ty Brome. Je mi špatně a moje kosti jsou jako želé Nedokážu se na nohách udržet.¨
..Nespletl jsem se. Odpočiň si. Ještě jsem ti donesl jídlo. Nemám hlad na mě teď nezkoušej.¨
..Nemám hlad.¨ sedl si vedle na postel a začal do mě cosi ládovat. Človšk by řekl že mu po tom bude ještě hůř, ale ono to bylo naopak. Nalil do mě ještě 2 litry vody. Znovu jsem se cítila plná energie. Eragon byl taky v pohodě a ten tlak co jsem cítila v hrudi byl už pryč. Ale proč … vždyť já a Eragon... sakra. Vyskočila jsem z postele a do kapes si nastrkala něco co vydrždí menší dlouhodobé působení tlaku a vyrazila jsem k domku kde bydlel Oromis. Ame běžel se mnou. Byl silný a rostl jako z vody. Naštěstí už jen prskal, když byl naštvaný a nedostávalo se mu pozornosti. Ale to se stávalo málokdy.
Měla jsem takový pocit že to co potřebuju vědět najdu u Oromise v domku. Odkud tedy pocházím a jestli mám zde příbuzné. Zalezla jsem dovnitř a začala se hrabat v papírech. Našla jsem pečlive zabalené a schované listy... nic důležitého tam nebylo jen pár básní. Pokud mám důležitou věc kam bych ji schovala? Aby to nikdo nenašel... ano co nejvíc na oči tak že se pečlivě rozhlížím po celé světničce. Mám to! Hurá! Hm tak to jsem v pytli, jazyk kterej neznám. Dám si záležet na řešení. To není žádná křížovka... sakra. Chce to pauzu. Vyšla jsem ve a uviděla Broma.
..Jsi pilný žák.¨
..To poznáš jen tak?¨
..Ne, ale co jsi mophla dělat u Oromise. Než studovat.¨
..To je osobní.¨
..Zajmavé. Na co myslíš že se nedají probourat tvoje zábrany?¨
..Na nic.¨ ve skutečnosti jsem myslela na úlevu a radost, kterou jsem cítila když jsem byla s Blödhgarmem. Ale myslela jsem i na Ametysta … v jeho přítomnosti se cítím neohrožená a v bezpečí.
..Jsi jako Selena.¨
..Nepovídej vůbec mě naznáš.¨
..Máš hodně rysů a vlastností jaké měla ona.¨
..Nezkazila te ta Islanzadí?¨
..Velice zábavné jsi vtipálek.¨
..Budeš mě cvičit nebo si budem povídat?¨
..Cvičit a budeš mi odpovídat na otázky....¨
..Tak to ne já o tobě vím skoro všechno – nevýhoda pro mě.¨
..To se nedá nic dělat.¨
Vzali jsme si každý do ruky klacek jako dřevěný meč a začali jsme šermovat. Teda pokud se tomu mlácení klacků o sebe dalo tak říkat. Jo tak ten neví co dokážu e dřevem měl by se bát. Tupou věcí rozseknout obočí. Boj byl vyrovnaný. ..Snaž se víc, musíš být hbytější.¨
..Já nejsem stará, tak se snaž ty.¨
..Drzá jako ..¨
..Já vím.¨
..Nevíš.¨
..Ale vím.¨
..Nevíš.¨nečekaný chvat.
..Jupí jsem vítěz!¨
..Ne nejsi.¨ a ležela jsem vedle Broma na zemi.
..Bravo takhle dlouho Bromovi nikdo neodolával.¨
..Blödhgarme, rád tě vidím.¨
..Já tebe taky i Sale.¨
..Ty víš kdo to je?¨
..Ano včera jsme se potkali.¨
..Díky.¨ a pomohla mi na nohy. Brom už dávno stál na nohách a podával ruku Bödhgarmovi na uvítanou.
..To si budu pamatovat že dáváš přednost Bromovi přede mnou.¨
..Udělal jsem to podle několika hledoisek apořád správně: 1.je t o dlouholetý přítel 2.starší než ty 3.rozuměnšjsí než ty 4. zkušenější než ty a za 5.tomu nerozumíš.¨
..Jsi učenlivý.¨
..Děkuji bez Sale bych se to nenaučil.¨
..Oh jsem dojatá. Kdybych to zvládla tak se červenám.¨
..nech toho Sale nebuď jedovatá. Když je Co Blödhgarm tak ho využijem a budete spolu bojovat.¨ pronesla jsem něco o Eragonovi. Prý doletí pozdeji a já s Blödhgarmem jsme začli bojovat. Ten chlupáč vyhrával 5:4. Tímhle ho dodělám oh ne!
..6:4 vyhrál jsem.¨
..Ne tak docela.¨a srazila jsem ho k zemi stejně tak jkao Brom mě.
..Zachvlíli si to zopakujem vypadáš unaveně.¨
..ZapomeŇ ty jsi unavenej.¨ rozhlédla jsem se kolem a Brom nikde. Ten chlupáč toho využil a přitiskl mi ruce k zemi a rozkročil se nademnou.
..Myslíš že te jo správný?¨
..Ne, ale nemůžu si pomoct.¨
..Ach ti chlapi ..¨ prudká bolest v zádech mě ochromila .. ...myslej jen na jedno.¨ chulpáč použil kouzlo proti bolesti naštěstí to pomohlo.
..Je to lepší?¨
..Ne pořád stejný.¨
..Myslím tu bolest.¨
.. Jo aha díky za optání je to lepší.¨